
Českokrumlovsko je pohraničním regionem ležící na jihozápadním okraji republiky v jižní části Jihočeského kraje, je to oblast plná lesů, potoků, řek a vodních ploch, patří mezi nejčistčí a nejnavštěvovanější u nás, většina obyvatel žije ve městech. Sousedí na S a SV s Českobudějovickem, na SZ s Prachatickem, zbytek hranice (JZ, J a JV) probíhá po státní hranicí s Rakouskem (80 km).
K 1.1.2008 měl region rozlohu 1615,03 km2, správně byl členěn do 46 obcí (měst je zde 6, městysů 3 a vsí 37), žilo zde přes 60700 obyvatel, což znamená 38 obyvatel na km2.
Region je průmyslově zemědělským, charakteristický svým 50% zalesněním. Zemědělská výroba je zaměřena na pěstování obilovin a pícnin, na chov skotu (pastevectví). Průmysl se soustřeďuje do měst - rozhodující je průmysl papíru a celulózy, strojírenství a stavebnictví. Z nerostného bohatství se zde těží tuha a granulit, v menší míře rašelina a granulit. Velkou část území na Z zabírá VVP Boletice.
Celý region spadá do provincie Česká vysočina. Ta zde má jednu subprovincii - Šumavskou, která zde zasahuje pouze jednou oblastí Šumavskou hornatinou. Ta je zde rozčleněná do čtyř dílčích celků - Šumavy, Šumavského podhůří, Novohradských hora a Novohradkého podhůří.
- Šumava leží na JZ regionu u hranic a je to zalesněná horská krajina nad Lipnem s výškami 750-1330m;
- Šumavské podhůří leží na SZ a ve středu regionu a je v podobě zalesněné hornatiny s výškami 600-1100m;
- Novohradské hory leží na JV regionu u hranic a je to zalesněná kopcovitá krajina s výškami 800-1070m;
- Novohradské podhůří je umístěn na SV regionu a je to zvlněná krajina lesů, polí, luk a vodních toků s výškami 500-800m.
Krajina regionu je protkána velkým množstvím drobných vodních toků, na mnoha místech jsou zmokřelá území s rašeliništi. Skoro celý region spadá do povodí Labe a úmoří Severního moře, pouze menší část území (jižní části pod Lipnem) patří do povodí Dunaje a úmoří Černého moře. Určujícím tokem je řeka Vltava, která zde vytváří obří zákrut, kdy ze Šumavy teče k JV a pod Vyšším Brodem se stáčí k S. V oblasti Lipna se vody dostávají do Vltavy velkým množstvím potoků od JZ a od SV. Z část regionu odvodňuje Polečnice, Chvalšinský a Strážný potok s Kremží na V do Vltavy. V J a JV částech u hranic vedou vodu z Novohradských hor přítoky Vltavy Větší Vltavice, Malše s Černou a Pohořským potokem k SZ.
Z vodních ploch je třeba jmenovat nádrže Lipno I a II, které jsou pro tento region charakteristické. Další nádrž najdete na Malši (hraniční Římov), rybníků zde není mnoho.
Krajina regionu je jednou z posledních rozlehlejších oblastí u nás, kde se zatím ve větší míře neprojevily negativní důsledky civilizace, okrajová pásma hor jsou tzv. "Zelenou střechou Evropy". Region je značně členitý s množstvím vodních toků s velkým podílem lesů. Na JZ leží hřeben Šumavy - studená oblast vysokých hor s rašeliništi, pramennými oblastmi, hlubokých lesů a pralesovitých porostů, s pozůstatky pevninského zalednění a největším umělým jezerem u nás Lipenskou přehradou. To vše bylo zahrnuto do NP a CHKO Šumava. Na jihovýchodě leží přír.park Novohradské hory - krajina hlubokých příhraničních lesů s rašeliništi, kamennými vrcholky. Jižně od Vyššího Brodu leží příhraniční přír.park Vyšebrodsko, navazující na CHKO Šumava. SV od města Kaplice najdete přír.park Soběnovská vrchovina kolem vrcholu Kohouta. SZ od tohoto města zase leží přír.park Poluška. Od S zde zasahuje lesnatá CHKO Blanský les s charakteristickým vrcholem Kleť.
V délce 114 km regionem protéká meandrující řeka Vltava, která je zde vytváří mnohé přírodní divy a je rájem pro milovníky vodní turistiky. Na území regionu leží také nejstarší chráněné území v ČR s vysokou přírodovědnou hodnotou - nepřístupný Žofínský prales, založený roku 1838.